Jiří Kalát – Jaguar Traveller

Hlas meuzzina se nese ulicemi a svolává věřící do blízké mešity k večerní modlitbě. Je velice romantické si představovat muže, jak do rozevřených dlaní křičí výzvu všem obyvatelům města. Bohužel v době technického rozmachu i tuto funkci převzaly ampliony a nahrávky. Jako jedna z mála Velká mešita v Mekce stále zůstává věrna tradici, která započala už v dobách prorokových. Ty „moderně“ vybavené jsou často kritizované tradičně smýšlejícími muslimskými kruhy.

celý článek…

„Půjčím ti svoje sako, jestli chceš, abys vypadal trošku šik,“ směje se na mě Wajdi, Palestinec z města Nablus. Prohlédnu si sám sebe, trekové boty, vojenské kalhoty a tričko s hloupým nápisem. Jak mi sako pomůže vypadat společensky sice netuším, ale přesto si ho vezmu. Připravujeme se jít na „jaha“, což je místní předsvatební tradice. Při ní si muži z obou rodina, přátelé a známí potřesou rukou s nastávajícím ženichem a s nejbližšími mužskými členy jeho a nevěstiny rodiny. On je tímto oficiálně žádá o ruku své budoucí manželky.
celý článek…

Above the ground is still possible see the morning fog, when our three-man group stopped near of the abandoned fortresses. This fortification was used in Six days war in year 1967, when Syria lost this area once for all.  Wrecks of tanks and other army vehicles, alike the mines fields around, gave to the scene element of nostalgia. Bunker, else buried almost to his half size in to the ground, was still looking full of fighting capacity.  33 years ago in his bowels were hidden soldiers, which were trying to escape from falling enemy’s bombs. Old rusty weapons leaved here to their destiny, still aim at east, from where is expecting the new attack of the “barbarian” soldiers, which will came to destroy the Holy land.  Weapons stand here like warning. “We can be replace with new once, fully functional, in few hours,” like they would like to say. Peace and quiet, almost no move, jus group of the wild pigs are running across the mines fields, directly to Syria. To whom they can be afraid here?
celý článek…

Sice to není zrovna slušně řečeno, ale na druhou stranu si tak občas připadám a není to poprvé. Před dvěma lety jsem se pohyboval s krosnou po Gruzii. Válku z minulého roku měli místní lidé silně v paměti a neustále se báli invaze ruských vojsk. Televize ukazovala několik měsíců staré projevy světových vůdců. „Pomůžeme vám, držte se,“ hřímal z obrazovky George Bush a další státníci. Kde nic tu nic. Místo zbraní a vojáků poslali toaletní papír. Lidé přesto věřili, že Amerika a Evropa pomůže a neustále se mě ptali na atmosféru u nás doma, co tomu říkají lidé. Neměl jsem to srdce jim říci, že většina lidí v ČR ani neví, kde Gruzie leží. celý článek…

Ticho mešity přeruší zvuky shonu a tiché šeptání, několik mužů přemisťuje tlusté koberce a vytváří z nich cestu k Abrahámově hrobce. Málokdo zvedne oči, jen se tiše otočí. Můj průvodce malinko znervózní, když do svatostánku vstoupí několik členů izraelské armády. Sedm mužů a jedna žena. Rozhlížím se okolo a snažím se najít nějaký klíč k řešení této situace. Na přítomnosti izraelských vojáků v mešitě by nebylo nic divného, stejně jako já. to mohou být turisté a nebo mají jiný důvod k návštěvě. Zmatek do mého chápání vnesli spíše zbraně na ramenou, kanady na nohou a dívka bez šátku, který by ji zakryl vlasy.
celý článek…

„Tyhle instituce tady otevírají od deseti hodin dopoledne,“ snaží se nabourat moji jistotu ohledně provozní doby Izraelského muzea v Jeruzalémě má spolupracovnice Rita. Za podpory oficiálních webových stránek, které udávají devět hodin, se nedám odradit a vyrážím na cestu za historií a poznáním.
celý článek…

Řidič dodávky, který mě svezl posledních pár kilometrů k odbočce na Masadu, se loučí a naposledy se ujišťuje, že mám u sebe dostatek vody. Starověká židovská pevnost se nachází v Judské poušti a dnešní teploty dosahují k 40 stupňům celsia. Děkuji mu za svezení a ujišťuji ho, že tři litry, které mám v batohu, mi na překonání dvou kilometrů k návštěvnickému centru budou stačit. Z Jeruzaléma do této oblasti jižního cípu Mrtvého moře jezdí denně několik autobusů, ale stejně jednoduše se sem dá dostat i stopem. V tomto jsou místní velice obětaví a rádi pomohou zaprášenému cestovateli.

celý článek…

Společnost Člověk v tísni vydala nový manuál pro novináře pod názvem: Příručka rozvojového novináře. Nejdříve jsem si nedokázal tento nový druh žurnalisty zařadit. Po prostudování materiálu, se mi objevil jiný název pro tuto profesi a to pracovník PR oddělení humanitárních organizací. Je to celkem snadné, hlavním odkazem této malé knížky, je informování o pozitivní pomoci neziskových organizací, při negativních situacích způsobených válkami, přírodními katastrofami či jinými pohromami. Témata o kterých by novináři měli informovat, tedy podle zveřejněného materiálu, jsou předem jasná – vzdělání, zdraví, postavení, žen atd. Měli by popisovat úspěšné projekty, informovat o nich veřejnost a v ideálním případě získávat další donátory na podobné iniciativy. celý článek…

Sedím v šerutu (arabský minibus) a snažím se zorientovat v tom, co se děje kolem mě. Je pozdě večer a lidé se vracejí domů. Silnice je zaplněna automobily a řidiči během několika minut vytvořili z dvouproudové silnice, čtyřproudovou dálnici. Ozývá se křik, troubení klaksonů a hádky. Velká dopravní zácpa před Ramalláhem. Kolona se táhne několik kilometrů daleko. Se zvláštním pocitem a po vzpamatování se z prvotního šoku zjišťuji, že všechno okolo má svůj, i když těžce odhalitelný, řád. Muži vystupují z aut a pokouší se řídit dopravu. V místě kde se vozidla ve třech pruzích snaží vměstnat do jednoho, jsou sice slyšet rozzlobené hlasy, ale také smích a přátelské povídání. Emoce vystupují na povrh, ale po chvíli se uklidňují a řidiči si povídají jako přátelé. Našemu šerutu, se i přes pár škrábanců, podařilo vjet do pruhu směrem Jeruzalém a Ramalláh. Šineme se velbloudím krokem. „Vystup si a k checkpointu dojdi pěšky, je to pár stovek metrů a stejně tam budeš muset měnit autobus,“ radí mi spolucestující. Dám na jeho radu, vezmu si batoh a pomalu se proplétám mezi automobily. celý článek…

Monumentální pevnost Nimrod, tyčící se na svazích nejvyšší izraelské hory Hermon, kdysi střežila karavany směřující z Damašku do Jeruzaléma či dále do Egypta. Byla vybudována Saladinovým synovcem Al-Azi Uthmanen jako nárazník před postupujícími vojsky Šesté křížové výpravy. Své mohutné opevnění získala však až za vlády mameluckého sultána Bajbara.. Po skončení těchto krvavých válek ztratil hrad na důležitosti a v budoucnu byl využíván například jako vězení a nebo později jako kasárna Francouzské koloniální armády.

celý článek…